Hlavní navigace

Daňová reforma v roce 2012: zdražení i úspory pro běžné lidi (výpočty)

21. 3. 2011
Doba čtení: 9 minut

Sdílet

Přestože dojde ke zvýšení daní, lidé s běžnými příjmy si polepší. Dopady však pocítí OSVČ, kterým stát dá jen to, co mu samy odvedou. Nepříjemný bude konec možnosti odpočtů hypotéky od daně.

V pátek představil ministr financí Miroslav Kalousek návrh reformy přímých daní a odvodů, která by podle jeho představ a plánů měla být účinná od 1. ledna 2013. Hned na úvod je dobré ještě jednou zopakovat, že jde o návrh jednoho ministerstva, čili než věc projde koaliční dohodou a celým schvalovacím procesem v obou komorách parlamentu, mohou se její parametry měnit.

Lze ale předpokládat, že většina z návrhu se v konečné podobě reformy objeví. Vládní koalice má reformu daní jako jeden z prvořadých úkolů, cílem je co nejvíce systém zjednodušit. Na konci tohoto zjednodušení mají být nižší administrativní náklady na straně státu i na straně poplatníků. Jak to v praxi bude vypadat? Budou se rušit daňové výjimky, u kterých zrušení nebude dražší než jejich ponechání, zruší se koncept superhrubé mzdy, zaměstnavatelé budou odvody na pojistné svých zaměstnanců platit jednotnou 32% daní z úhrnu mezd (nyní odvádí z platu každého zaměstnance 9 % na zdravotní a 25 % na sociální pojištění; tedy dohromady 34 %) a zjednoduší se proces podání daňového přiznání – místo tří dokumentů (daňové přiznání a přehledy pro zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení) budeme odevzdávat dokument jediný na jediné společné místo.

Nejvíce vás ale jistě zajímají dopady na vaši peněženku. I když sazba daně z příjmů roste z 15 na 19 %, zaměstnanci si většinou přilepší (kvůli konci konceptu superhrubé mzdy) o několik desítek až stokorun. O něco hůře na tom budou nadprůměrně vydělávající zaměstnanci. Nově totiž bude platit, že při příjmu nad čtyřnásobek průměrné mzdy si nebudou moci počítat slevu na dani na poplatníka (24 840 Kč).

Nepříjemně na první pohled vypadá i změna u OSVČ, kde by od roku 2013 měl základ pro výpočet povinného pojistného vzrůst z 50 na 100 % hrubého zisku. Tento nárůst však bude vykompenzován snížením sazby pojistného. Negativní dopad ale budou mít nová pravidla na výši dávek pro OSVČ (vč. důchodů) pobíraných od státu. Když si OSVČ bude platit jen tuto minimální 6,5% sazbu, získá pak například při příjmu 30 tisíc od státu zhruba pětkrát nižší dávky než zaměstnanec se stejným příjmem, řekl při prezentaci reformy ministr Kalousek.

Nikoho nepotěší konec možnosti odečítat úroky z úvěrů na bydlení od daňového základu. Úvěrové smlouvy uzavřené od 1. ledna 2012 už od daní neodečtete. Ten, kdo uzavře smlouvu do té doby, bude moci odečítat až do úplného splacení hypotéky, o polovinu se ale snižuje maximální možný roční odpočet. Platit to podle ministra bude i pro refinancované hypotéky.

Dále si v bodech představíme plánované změny, které dopadnou na zaměstnance a OSVČ a nakonec si dopady reformy ukážeme na konkrétních příkladech.

Kompletní grafiku najdete na serveru Aktuálně.cz

Co se změní zaměstnancům a OSVČ?

  • sazba u daně z příjmů vzroste z 15 na 19 %, daň se ale již nebude vypočítávat z tzv. superhrubé mzdy, ale vrátíme se ke klasickému konceptu hrubé mzdy
  • strop pro placení sociálního pojištění se vrátí na čtyřnásobek průměrné mzdy, pro zdravotní pojištění zůstane šestinásobek; před zavedením Janotova balíčku byly oba stropy na čtyřnásobku, nyní jsou na šestinásobku

Zaměstnanci

  • sjednocení odvodů zvýší zaměstnancům odvody na zdravotní pojištění o dva procentní body, nyní platí 4,5 %; sociální pojištění je beze změny
  • má skončit daňové zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů, nyní tak zaměstnanci neplatí daně z oblíbených benefitů jako jsou stravenky či režijní jízdenky
  • kompenzací za zrušení daňového zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů má být jednotný zaměstnanecký paušál ve výši 3000 korun za rok; zaměstnancům tak přibude další sleva na dani

OSVČ

  • zvýšení sazby daně z 15 na 19 % na OSVČ na rozdíl od zaměstnanců dolehne; daň totiž budou i nadále platit ze stejného základu
  • většinu OSVČ jistě potěší, že se nebudou měnit výdajové paušály (80, 60 a 40 procent podle provozované živnosti)
  • vyšší základ pro pojistné budou mít OSVČ vykompenzován nižšími sazbami pojistného; obě klesnou na 6,5 %, zdravotní z 13,5 %, sociální z 29,2 %
  • sociální dávky nebo důchod se budou nově počítat ze skutečně odvedených peněz; Když si OSVČ bude platit jen tuto minimální 6,5% sazbu, získá pak například při příjmu 30 tisíc od státu zhruba pětkrát nižší dávky než zaměstnanec se stejným příjmem, řekl při prezentaci reformy ministr Kalousek
  • snížit se má limit pro povinnou registraci k DPH ze současného jednoho milionu na 750 tisíc korun

Daňové slevy a odpočty od základu daně

  • nejprve si připomeňme, že pouze pro rok 2011 byla sleva na poplatníka snížena o 1200 korun za rok (100 za měsíc, tzv. povodňová stokoruna), příští rok se opět vrátí na úroveň 24 840 korun
  • tuto slevu si podle návrhu od roku 2013 nebudou moci odečíst lidé s příjmy převyšujícími čtyřnásobek průměrné mzdy; těm se tedy o 24 840 korun zvýší roční daň
  • platí také to, že již od roku 2012 bude jako kompenzace růstu dolní sazby DPH zvýšena sleva na dítě o 150 korun měsíčně (1800 korun ročně)
  • úplně skončit mají možnosti odečíst od daňového základu příspěvky odborové organizaci a také platby za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělání
  • hypoték uzavřených od 1. ledna 2012 skončí také možnost odepisovat úroky od daňového základu; u dříve sjednaných hypoték se „pouze“ sníží maximální výše ročního odpočtu ze 300 na 150 tisíc; tato změna by měla začít platit již od příštího roku

Co vám reforma udělá se mzdou?

Abychom si ukázali konkrétní dopad zrušení konceptu superhrubé mzdy, zvýšení sazby z 15 na 19 % a zvýšení sazby zdravotního pojištění ze 4,5 na 6,5 % na vaši měsíční mzdu, ukážeme si výpočet čistého příjmu nyní a podle reformy. Hrubá mzda v našem příkladu činí 20 tisíc korun

Výpočet čisté mzdy 2011

15% daň se počítá ze superhrubé mzdy.

Tu zjistíme tak, že k hrubé mzdě, připočteme odvody na pojistné, které za zaměstnance platí zaměstnavatel. Ty činí 9 % hrubé mzdy u zdravotního pojištění (ZP) a 25 % u sociálního pojištění (SP). V našem příkladě tak hrubou mzdu navyšujeme o 1800 korun na ZP a o 5000 na SP.

Superhrubá mzda tak činí 20 000 + 1800 + 5000 = 26 800 korun

Daň z příjmů před slevou = 15 % z 26 800 korun, tedy 4020 korun

Od toho odečteme měsíční slevu na dani na poplatníka, která dělá 1970 korun a máme skutečnou výši měsíční daně; 4020 – 1970 = 2050 korun

Dále potřebujeme znát SP a ZP placené zaměstnancem. U SP je nyní sazba 6,5 %, zaměstnanec tak platí 1300 korun měsíčně. U ZP je sazba 4,5 %, měsíční platba tedy dělá 900 korun. Na povinné pojistné tak při 20 tisících hrubé mzdy zaměstnanec zaplatí 2200 korun (SP + ZP) měsíčně.

Čistá mzda = hrubá mzda – daň – povinné pojistné

Čistá mzda 2011 = 20 000 – 2050 – 2200 = 15 750 korun 

Výpočet čisté mzdy 2013

Situace se zjednodušuje, navracíme se klasickému konceptu placení daně z hrubé mzdy.

Daň z příjmů před slevou = 19 % z 20 000 korun, tedy 3800 korun.

U slev na dani dochází ke změnám. Již od roku 2012 končí platnost tzv. povodňové stokoruny, což znamená, že základní sleva na poplatníka se vrací na úroveň roku 2010 a měsíčně tak budeme opět odečítat 2070 korun. Navíc reforma zavádí nový zaměstnanecký paušál (od roku 2013), ten měsíčně dělá novou slevu ve výši 250 korun.

Daň po slevě = 3800 – 2070 – 250, tedy 1480 korun.

U SP a ZP se sazba sjednocuje na 6,5 %. Zaměstnanec tak na povinné pojistné zaplatí dvakrát 1300, dohromady tedy 2600 korun za měsíc.

Čistá mzda = hrubá mzda – daň – povinné pojistné

Čistá mzda 2013 = 20 000 – 1480 – 2600 = 15 920 korun 

Srovnání čistých mezd

Následující tabulka ukazuje, jak se plánované změny projeví na čistých mzdách v případě, že od daně odečítáte pouze základní slevy (slevu na poplatníka a od roku 2013 také zaměstnanecký paušál). Tabulka ukazuje, že změny přinesou v příštích dvou letech mírné polepšení většině zaměstnanců. U nejnižších příjmů (10 000 hrubého) klesá čistá mzda, protože zde ještě nárůst zdravotního pojištění nemůže vykompenzovat nárůst slev (jednoduše proto, že daň je tak malá, že není co odečítat).

Až do úrovně 50 tisíc pak dochází k přilepšení, poté začínají plánované změny zaměstnancům několik stokorun ubírat. Ztráty jdou do zhruba tří tisíc u lidí, kteří berou více než čtyřnásobek průměrné mzdy. Projevuje se u nich zrušení základní slevy na poplatníka.

Pokud od daně odečítáte také slevu za děti, pak jednoduše k čisté mzdě přičtěte měsíční slevu na dani na dítě. Ta dělá v roce 2011 967 korun na měsíc a od roku 2012 se zvyšuje o 150 korun na 1117 korun.

Srovnání čistých mezd v letech 2011 až 2013 (v případě, že uplatňujete pouze základní slevy na dani a neodečítáte ani děti)
Hrubá mzda Čistá mzda 2011 Čistá mzda 2012 Čistá mzda 2013
10 000 Kč 8 860 Kč 8 960 Kč 8 700 Kč
12 000 Kč 10 235 Kč 10 335 Kč 10 440 Kč
14 000 Kč 11 610 Kč 11 710 Kč 11 840 Kč
16 000 Kč 12 985 Kč 13 085 Kč 13 200 Kč
18 000 Kč 14 360 Kč 14 460 Kč 14 560 Kč
20 000 Kč 15 750 Kč 15 850 Kč 15 920 Kč
22 500 Kč 17 465 Kč 17 565 Kč 17 620 Kč
25 000 Kč 19 195 Kč 19 295 Kč 19 320 Kč
27 500 Kč 20 910 Kč 21 010 Kč 21 020 Kč
30 000 Kč 22 640 Kč 22 740 Kč 22 720 Kč
40 000 Kč 29 530 Kč 29 630 Kč 29 520 Kč
50 000 Kč 36 420 Kč 36 520 Kč 36 320 Kč
75 000 Kč 53 645 Kč 53 745 Kč 53 320 Kč
100 000 Kč 70 870 Kč 70 970 Kč 70 320 Kč
150 000 Kč 105 320 Kč 105 420 Kč 102 250 Kč
200 000 Kč 139 770 Kč 139 870 Kč 136 250 Kč

Jak reforma dopadne na OSVČ?

I u OSVČ porovnáme výpočet daně a povinného pojistného před a po reformě a v tabulce si také ukážeme konkrétní dopady na příjmy. Pro následující výpočty jsme zvolili živnostníky, kteří uplatňují 60% výdajový paušál a odečítají pouze základní slevu na poplatníka. Výpočty jsou modelovány s ročním příjmem 500 000 korun (v tabulce je několik příjmových skupin).

Výpočet pro rok 2011

Daňový základ vypočteme jako příjmy – výdaje. Od 500 tisíc tedy odečteme 60 % a jsme na částce 200 000 korun.

Z daňového základu vypočteme daň před slevou = 15 % z 200 000, což dělá 30 000 korun.

Pro skutečnou výši daně musíme odečíst slevu na poplatníka, jejíž roční výše pro rok 2011 činí 23640 korun.

Daň z příjmů za rok 2011 tak dělá 6360 korun.

Základ pro výpočet povinného pojistného je nyní stanoven jako 50 % daňového základu. Pojistné tak budeme počítat z částky 100 000 korun.

Sazba zdravotního pojištění nyní u OSVČ činí 13,5 %, protože ale v našem příkladě je základ menší než minimální vyměřovací, budeme počítat s ním. V praxi to znamená, že OSVČ bude platit minimální měsíční zálohy a na konci roku nebude mít doplatek ani přeplatek. Za rok tak na zdravotním pojištění zaplatí 20 040 korun. 

U sociálního pojištění naopak minimální vyměřovací základ překračujeme a proto jeho skutečná výše bude odpovídat 29,2 % (sazba SP) ze 100 000 korun. Na sociální pojištění tak naše OSVČ za rok 2011 zaplatí 29 200 korun.

Po součtu daně a povinného pojistného tak zjistíme, že naše OSVČ odvede státu při ročním příjmu 500 000 korun za rok 2011 55 600 korun.

Čistý roční příjem tedy dělá 444 400 korun.

Výpočet pro rok 2013

Daňový základ zůstává stejný, v našem případě je to tedy 200 000 korun. Mění se ale daňová sazba, z 15 na 19 %, a tedy se mění i výše daně.Daň před slevou je 38 000 korun.Roční sleva na poplatníka bude v roce 2013 opět na úrovni 24 840 korun.

Čistá daň z příjmů tak bude za rok 2013 činit 13 160 korun.

Mění se základ pro výpočet pojistného. Nově tak nebudeme vypočítávat sociální a zdravotní pojištění ze 100 000 korun ale z dvojnásobku (základ pro výpočet pojistného se nově bude rovnat daňovému základu).

Sazby pojistného se sjednocují na úrovni 6,5 %, což v našem případě dělá 13 000 korun. Nadále ale budou zachována minimální měsíční zálohy, na kterých by podle současného nastavení OSVČ na zdravotní pojištění odvedl 20 040 korun za rok a na sociálním pojištění 21 684 korun (lze předpokládat, že za dva roky minimální zálohy o několik stokorun povyrostou).

Po součtu daně a povinného pojistného tak zjistíme, že naše OSVČ odvede státu při ročním příjmu 500 000 korun v roce 2013 54 884 korun.

skoleni_15_4

Odhadovaný čistý roční příjem (tedy příjmy – odvody zaplacené státu) tedy dělá 445 116 korun.

Celkové odvody (daň z příjmů a povinné pojistné) OSVČ, kteří odečítají výdajový paušál 60 % a počítají pouze základní slevu na poplatníka
Roční příjem OSVČ Čistý roční příjem 2011 Odhadovaný čistý roční příjem 2012 Odhadovaný čistý roční příjem 2013
300 000 Kč 258 276 Kč 258 276 Kč 258 276 Kč
500 000 Kč 444 400 Kč 445 600 Kč 445 116 Kč
750 000 Kč 664 590 Kč 665 790 Kč 676 106 Kč
1 000 000 Kč 878 240 Kč 879 440 Kč 896 840 Kč
1 500 000 Kč 1 305 540 Kč 1 306 740 Kč 1 332 840 Kč
2 000 000 Kč 1 732 840 Kč 1 734 040 Kč 1 768 840 Kč

Zdroj perexové fotografie: www.miroslav-kalousek.cz

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).