Kdo vydělá na penzijní reformě a kdo by se jí účastnit neměl?

Jak by měla velká penzijní reforma vypadat už jsme vám popisovali v článku Podoba penzijní reformy dohodnuta. Co vás čeká v důchodu? 

Další podrobnosti do doby, než bude reforma známa v paragrafovém znění, tedy i se všemi jejími ďábelskými detaily, jsme pak přinesli v článku Vláda se shodla na reformě a odpověděla na další otázky. 

Jak je reforma dobrá nebo ne jsme se zeptali i samotných ekonomů a jejich odpovědi přinesli v článku Daňová reforma pohledem ekonomů.

Nyní jsme se ale dostali k zajímavému materiálu ČSOB Penzijního fondu, který modelově vypočetl, kterým příjmovým skupinám se vstup do penzijní reformy vyplatí a kdo už by se zúčastňovat neměl. Jako každý model je i tento nutné brát s jistou rezervou. Určitě ale poskytuje zajímavý pohled na věc zase z jiného úhlu. 

Na čem závisí váš úspěch v reformě?

Fakt, jestli na účasti v penzijní reformě vyděláte či nikoli, ovlivní kromě samotného štěstí i několik dalších faktorů.

Kromě parametrů pro výpočet penze v průběžném pilíři (PAYG) a výše srážky důchodu z PAYG bude jedním ze stěžejních předpokladů úspěchu schopnost penzijní společnosti zhodnotit vaše prostředky a dosáhnout výnosů. Důležitý bude také vývoj reálných mezd pro výpočet důchodu a nastavení valorizace penzí v průběžném pilíři. Zejména pro skupinu obyvatel, která je na štíru s finanční gramotností, bude také podstatné to, kdo a jak jim bude chtít účast v reformě „prodat“. Čtěte více: kdo bude veřejnosti „prodávat“ penzijní reformu?

Já mám víc, ty nemáš nic

Právě nízkopříjmová skupina obyvatel by mohla na penzijní reformě nejvíce prodělat. S přihlédnutím k tomu, že se jedná o skupinu s nejmenším přehledem na poli financí, by se tak mohla stát nejsnadnější kořistí poradců, kteří by snad chtěli pořádat pomyslné „nábory“. Právě tito lidé často patří také k nízkopříjmové skupině populace. A právě ta podle modelu na reformě vydělat nemá vůbec nic. Právě naopak. 

S čím se počítá?

Protože každý model ovlivňují vstupní data a předpoklady, pídili jsme se u ČSOB Penzijního fondu pro vás právě po nich:

• mzda se valorizuje o 1 % nad inflaci (tj. reálný nárůst 1 %)
• do opt-outu se vyvádí 3 % na sociální pojištění, dále si občan přidává vlastní 2 % ze stejného základu
• míra čistého zhodnocení (2. a 3. pilíř) je 1 % (po odečtení poplatků a inflace) – po celou dobu spoření a pobírání penze
• doba pobírání penze je nastavena na 20 let, dle návrhu reformy, blíží se době dožití při pobírání starobního důchodu 
• budoucí výše důchodu se vypočítává z valorizované mzdy, dle současného výpočtu výše důchodu (zjednodušená forma) a je zohledněna změna poměru pracujících k důchodcům (v době počátku pobírání starobního důchodu)
• státní důchod se pak valorizuje jen o inflaci (čisté zvýšení je tedy 0 %)
• poměr krácení výše státního důchodu při vstupu do 2. pilíře je nastaven poměrově dle vyvedení pojistného, tj. 3/28 = cca 11 %
• diskontní sazba pro určení čisté současné hodnoty budoucích toků je nastavena konzervativně na 0,5 %

Model, který počítá s těmito vstupními daty a dnešním nastavení penzijního systému, zjistil, že atraktivní by mohla být penzijní reforma pro nadprůměrně vydělávající občany. Ti by na ní mohli vydělat i v případě, že dobou investování překonají pouze pět let.

Zatímco kategorie zhruba do 15 000 Kč měsíčně by do reformy neměla vstupovat vůbec a více se jí vyplatí setrvat v průběžném systému.

Středněpříjmová třída (zhruba 20 000 – 40 000 Kč) na reformě vydělá, pokud bude spořit v dlouhém časovém horizontu. Vyplatí se tedy spíše mladším lidem, kteří mají před sebou ještě dlouhou řadu let, během kterých mohou spořit. Druhý pilíř se zdá být výhodným při minimálně 15letém investování, uvedl Karel Svoboda, generální ředitel ČSOB Penzijního fondu Stabilita s tím, že například lidem s průměrným příjmem se při čistém výnosu 1% opt-out vyplatí až po  přibližně 27 letech.

„Konkrétní“ model aneb Budoucnost stejně nejistá

A jak vypadají výpočty modelu graficky a tabulkově? Níže se můžete podívat, kolik platů a za jakou dobu spoření na reformě vyděláte. Nezapomeňte ale na to, že pokud se změní v budoucnu údaje, které posloužily jako vstupní parametry – zejména čistý výnos a doba spoření – mohou výsledné křivky vypadat úplně jinak.

Porovnání čisté současné hodnoty (NPV) 1. a 2. pilíř při 20leté penzi

Při 20leté penzi se opt-out vyplatí lidem s vysokými příjmy nebo těm se středními příjmy, pokud budou spořit minimálně 25 let.

Pokud by se podařilo zhodnotit s čistým výnosem ve výši 2 %, „urychlila“ by se výnosnost zhruba o 5 let a opt-out by se vyplatil i nízkopříjmovým skupinám obyvatel. Ale pouze při době spoření od 30 let.

Porovnání NPV 1. a 2. pilíř při 20leté penzi a čistém výnosu 4 %

V případě, že by penzijní společnosti dokázaly zhodnotit prostředky čistým výnosem ve výši 4 %, byla by při delší době spoření reforma výhodná i pro nízkopříjmové skupiny. Otázkou je, jestli výnos není při výkyvech na trzích, které se dají kvůli nepředpokládanému předpokládat i do budoucna, spíše číslem z říše snů. Dá se ale s jistotu očekávat, že právě k těmto číslům se budou přiklánět někteří poradci.

Porovnání NPV 1. a 2. pilíř při 15leté penzi a čistém výnosu 1 %

V případě, že byste si mohli dobu penze zkrátit na 15 let (jinak uvažujeme 20 let, což zhruba odpovídá i délce dožití) a vlastně si tak trochu vsadit na vlastní smrt, vychází výsledky i při 1% čistém výnosu hned lépe i pro občany s nízkými příjmy (11 000 Kč). To ale za předpokladu, že by spořili zhruba 32 let a více.

V případě, že byste chtěli riskovat ještě více a zvolili si jako dobu penze pouze 10letý horizont, vyplatí se vám reforma při 1% čistém výnosu, i pokud patříte mezi skupinu lidí s nízkým příjmem. Těm (uvažujeme 11 000 Kč) se reforma při těchto parametrech vyplatí při délce spoření od 25 let. 

Lidé s příjmy kolem 15 000 Kč měsíčně, zůstanou na svém zhruba při 20letém spoření. Ti, kteří berou 25 000 Kč, budou na svém při spoření po 15 let. Zatímco šťastlivci, kteří měsíčně pobírají plat kolem 100 000 Kč, budou na svém už za 5 let a po 10 letech budou mít navíc už dva své platy.