Legislativní nouze provětrá vaši peněženku. Podívejte se, co se příští rok změní

V úterý večer se podařilo zástupcům vládní koalice poslaneckou sněmovnou protlačit čtyři zákony, které mají státní kase v příštím roce ulevit o 40 miliard. Od příštího roku se tak kromě jiných (např. snížení příspěvku politickým stranám o 5 %) mění zákony, které výrazně zasáhnou peněženku každého z nás. Právě na tyto změny se v textu zaměříme.

I když osud změn není úplně čitelný (ČSSD chystá ústavní stížnost jednak kvůli vyhlášenému stavu legislativní nouze a jednak kvůli retroaktivitě, kterou podle ní způsobují změny ve stavebním spoření), schvalovacím procesem by měl projít tak, aby změny vstoupily v platnost od příštího roku. Právě toto byl pro koalici důvod pro vyhlášení stavu legislativní nouze, bála se obstrukcí opozice, která se projednávání zákonů snažila natáhnout tak, aby se nové zákony nedostaly do ještě nezměněného senátu, ve kterém má koalice zatím většinu.

Řádné zákony tedy byly za mimořádného stavu odhlasovány poslanci a horní komora by je měla stihnout odhlasovat v nynějším složení. S největší pravděpodobností tak nový rok přinese řadu změn pro osobní finance nás všech. Zde jsou ty nejzávažnější.

Stavební spoření: menší podpora státu a zdaněné výnosy

Změny, které postihnou stavební spoření, jsou notoricky známé, shrňme si je  tedy ve stručnosti.

Nejvýraznější změnou je snížení státní podpory stavebního spoření. Na příspěvek za rok 2010, který bude připisovaný v příštím roce, zákon uvaluje 50% srážkovou daň. Kdo tedy má smlouvu o stavebním spoření podepsanou před rokem 2004, tomu se maximální příspěvek za rok 2010 (připsaný v roce 2011) sníží z 4500 korun na 2250 korun, kdo má smlouvu staršího data, ten si připíše maximálně 1500 korun (místo původních 3000 korun).

Od příspěvků za rok 2011 (tedy od připisovaných v roce 2012) se pravidla mění úplně. Státní příspěvek se sníží z nynějších 15 % na 10 % z uložených prostředků v kalendářním roce a jeho maximální výše bude omezena částkou 2000 korun.

Od příštího roku bude také zrušeno osvobození úrokových výnosů ze stavebního spoření. Často jste se nás v redakční schránce ptali na to, zdali bude daň uplatněna i zpětně na již připsané úrokové výnosy. Zeptali jsme se tedy na ministerstvu financí, které návrh na změnu zákona připravilo. Příjem z úrokových výnosů, které obdrží poplatník v roce 2011 a později, budou zdaňovány 15% sazbou (stejně jako u úrokových výnosů např. z jiných typů vkladů), odpověděl mluvčí ministerstva Jakub Haas. Pro vyloučení všech pochybností jsme zaslali ještě doplňující dotaz, zdali to tedy znamená, že úroky připsané do roku 2010 (včetně) na již trvajících spořeních, se danit nebudou? Účinnost je od 1. 1. 2011, tak je to snad zřejmé. A máme tedy jasno. Čtěte také: Stavební spořitelny bojují o klienty. Zvyšují úroky, odpouštějí poplatky

Daň z příjmů: 1200 korun na povodně

Podle současných pravidel si každý poplatník daně z příjmů (fyzická osoba) může měsíčně odečíst základní slevu ve výši 2070 korun. Od příštího roku by měsíční sleva měla klesnout o 100 korun na 1970 korun, což bude v praxi znamenat, že většina zaměstnanců dostane o stokorunu menší plat a za rok tak přijde o 1200 korun.

Toto opatření je zaváděno zatím pouze na příští rok a výnosy z něj by měly jít do zvláštního povodňového fondu. Na rok 2012 má ale ministerstvo financí přichystat zásadní změny v oblasti daně z příjmů (které by měly odbourat většinu daňových výjimek). Je tedy možné, že se o zhruba 4,5 miliardy, které „povodňová daň“ přinese, stát nebude chtít nechat připravit ani pro léta další. Více: Povodně přinesou kromě zkázy o 1200 korun vyšší daň z příjmů

Podpora v nezaměstnanosti: méně, pokud odejdete na dohodu

I když tento bod nedoporučoval poslancům odsouhlasit ombudsman, stejně prošel. Od příštího roku se tak sníží podpora v nezaměstnanosti těm, kteří z práce odejdou po dohodě nebo na vlastní žádost. Zatímco nyní začíná podpora na 65 % průměrného měsíčního čistého výdělku všem, od roku 2011 se pro lidi, kteří ze zaměstnání odejdou po dohodě nebo na vlastní žádost, sníží od začátku na 45 %.

Změny se dotknou také těch, kteří při odchodu ze zaměstnaní dostali odstupné či odchodné. Po dobu, na kterou je jim odchodné či odstupné vyplaceno, nebudou mít nárok na podporu v nezaměstnanosti. Nárok se jim ale nekrátí. Po uplynutí této doby budou dostávat podporu podle platných pravidel (tedy nezkrácenou). Více: Podpora v nezaměstnanosti 2011: Dobrovolný odchod z práce se trestá

Od roku 2011 by také měla skončit možnost přivydělat si k podpoře polovinu minimální mzdy. Kdo si bude od Nového roku přivydělávat, přijde o podporu.

Pozitivním impulsem bude příspěvek pro nezaměstnaného, který začne podnikat. Od státu může dostat jednorázovou podporu až na 5 měsíců ve výši zhruba 6000 korun.

Rodičovský příspěvek: méně nezaměstnaným

Ministerstvem práce a sociální věcí původně navrhovaná flexibilní rodičovská a zastropování celkového příspěvku vládou neprošla. Změny se tak dotýkají pouze rodičovské ve čtyřleté variantě, která se stává výrazně neatraktivní. Nyní totiž funguje tak, že do 21. měsíce věku dítěte dostáváte 7600 korun a od 22. do 48. měsíce dostáváte měsíční rodičovskou ve výši 3800 korun. Nové podmínky zavádějí u čtyřleté varianty dřívější „zlom“. 7600 korun měsíčně totiž dostanete jen do 9. měsíce a od 10. měsíce věku dítěte dostanete 3800 korun.

S tím je spojen také posun povinnosti zažádat si o přechod na tříletou variantu rodičovské. Termíny se mění stejně jako u výše nastíněné změny. Pokud tedy chcete přejít na tříletou variantu, budete o to muset zažádat nově do konce 9. měsíce věku dítěte. (Termín pro přechod na dvouletou variantu se nemění.)

O změnu může ale požádat pouze ten, kdo má nárok na mateřskou. Pokud nárok nemáte (nezaměstnaní nebo např. OSVČ, která si neplatila nemocenské pojištění), spadáte automaticky do čtyřletého režimu. S novými podmínkami tak přijdete o celkovou částku přesahující 45 tisíc korun. Více: Rodičovská 2011: O tisícovku měsíčně méně a porodné jen pro chudé

Porodné: faktický konec

Zde je proměna zcela radikální. Zatímco dnes má matka (nebo otec v případě, že matka při porodu zemře) nárok na porodné ve výši 13 000 Kč za každé narozené dítě, s novým návrhem se tento nárok vztahuje jen na první narozené dítě. Zároveň porodné obdrží jen sociálně velmi slabí rodiče. Pro jeho čerpání totiž nesmí rozhodný příjem rodiny přesáhnout 2,4násobku životního minima (životní minimum dvoučlenné rodiny dospělých je 5480 Kč).

Nemocenské pojištění: konec vysoké mateřské pro OSVČ

Dosud platí, že výši nemocenského pojištění si OSVČ určuje sama bez závislosti na výši záloh, které si platí na sociální pojištění. Ženy, které očekávají těhotenství a jsou OSVČ, si tak nyní mohou samy nastavit výši mateřské. Více: Získejte maximální mateřskou. Návod, jak dostat přes 23 tisíc měsíčně

Od nového roku to již nebude prakticky proveditelné, protože výše nemocenského pojištění se bude vypočítávat ze stejného vyměřovacího základu jako sociální pojištění. Více: Rok 2011: Konec snu o maximální mateřské

Nemocenská: OSVČ bez nároku o týden déle

U nemocenské bylo rozhodnuto o zachování současného stavu (který měl být podle Janotova balíčku dočasný pouze pro rok 2010), kdy po dvou měsících trvání pracovní neschopnosti dostáváte nemocenskou ve výši 60 % vyměřovacího základu (původně 72 %).

Další změna je nepříjemná pro zaměstnavatele a OSVČ. Zatímco nyní platí stát nemocenskou od 15. dne, od příštího roku se tento termín o týden posouvá. Jste-li zaměstnanec, pak se vás tato změna příliš nedotkne. Nemocenskou vám v prvních dnech jejího trvání proplácí zaměstnavatel, hůře změna dolehne na OSVČ. Ty budou mít nárok na nemocenskou až od čtvrtého týdne trvání pracovní neschopnosti (nyní od třetího). Tato změna má platit po dobu tří let. Více: Rok 2011: Další nevýhody pro OSVČ, tentokrát v nemocenském pojištění

Nižší příspěvek na péči, sociální příplatek jen pro někoho

Dále dochází k omezení sociálního příplatku. Ten nakonec nebude úplně zrušen, ale budou na něj mít nárok pouze rodiny, ve kterých se starají o dlouhodobě nemocné či zdravotně postižené dítě. Nárok na něj budou mít také rodiny, ve kterých je alespoň jeden z rodičů pečujících o dítě sám nezaopatřeným dítětem.

Snižuje se také příspěvek na péči o postiženého v nejlehčím stupni invalidity, a sice z 2000 korun měsíčně na 800 korun.

Naopak zůstávají zachovány stropy pro placení zdravotního a sociálního pojištění na šestinásobku průměrné mzdy. I zde dochází k prodloužení účinnosti opatření Janotova balíčku pro rok 2010. Původně se stropy nacházely na úrovni trojnásobku průměrné mzdy.