Může se stát stavební spoření součástí penzijní reformy?

Stavební spoření bylo v minulém roce kvůli změnám jedním z témat číslo jedna. Stejně tak je v kurzu (a do budoucna ještě více) i penzijní reforma. Nová studie společnosti NextFinance nyní přišla s myšlenkou, že by nebylo od věci jedno z témat implementovat do toho druhého a vytvořit ze stavebního spoření čtvrtý pilíř penzijní reformy.

Jak je to nyní?

V současnosti funguje v českém systému průběžný pilíř (tzv. Pay-As-You-Go, tedy PAYG), který je založen na principu solidarity. Ekonomicky aktivní odvádějí prostředky, které jsou vypláceny penzistům. S přihlédnutím k demografickému stárnutí je však tento model neudržitelný, protože roste (a bude i nadále) počet penzistů na úkor ekonomicky aktivních obyvatel. Druhý pilíř funguje na bázi dobrovolného spoření. Průměrná velikost vkladů ale není pro zabezpečení na důchod dostačující, navíc klesá. Majitelé si spoření navíc často vybírají jednorázově, tedy ne v podobě pravidelně vyplácené renty. Často si tak za úspory spíše pořídí nějaký nový majetek než aby prostředky rovnoměrně rozdělili „na přilepšenou“.

Ústavní soud navíc nedávno namítl, že systém je příliš rovnostářský a tudíž nespravedlivý k lidem s vyššími příjmy, kteří za vysoké odvody dostávají dost obdobný důchod jako příjmové skupiny nižší. V posledním kvartále letošního roku se tedy dá očekávat úprava redukčních hranic.

Jakou reformu navrhuje poradní expertní sbor? (PES)

Poradní expertní komise proto navrhla soubor opatření, který by podle posledních materiálů Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) snížil odvody do prvního pilíře postupně o 3 až 5 % a tento rozdíl by pak plynul do penzijních fondů. Pro pojištěnce mladší 40 let by byla účast v tomto druhém pilíři povinná. Starší pojištěnci ještě před důchodovým věkem (40 – 50 let) by pak měli na výběr, zda budou do pilíře spořit. Nárok na výplatu prostředků by vznikl dosažením 65 let a byl by poukazován ve formě doživotní anuity. Čtěte také: Penzijní reforma podle NERV: Povinně a bez záruky

Stavební spořitelny chtějí přispět svou troškou

Společnost NextFinance nyní navrhuje, že dalším pilířem reformovaného penzijního systému by se mohlo stát stavební spoření. Buď by tedy existoval systém se čtyřmi pilíři. PAYG, dále povinné odvody do fondů, další pilíř v podobě dobrovolného penzijního připojištění a poslední s modifikovaným stavebním spořením. Případně systém se třemi pilíři zahrnující PAYG, dobrovolné penzijní připojištění a modifikované stavební spoření.

Vladimír Pikora, hlavní ekonom společnosti NextFinance prezentoval návrh na tiskové konferenci Českomoravské stavební spořitelny s tím, že už nyní podstatná část střadatelů stavebního spoření ho chce použít na své zajištění na stáří.

Lepší výnos. Na jak dlouho?

Jako jeden z dalších argumentů Pikora uváděl špatnou výnosnost penzijních fondů, které například za období od roku 2000 do roku 2009 přidaly 3,1 %. Po očištění o inflaci to ale bylo pouze 0,3 %. Je pravda, že tato perioda nebyla pro trhy moc šťastným obdobím, zahrnovala totiž splasknutí technologické bubliny i nedávnou finanční krizi.

Prezentovaná výnosnost stavebního spoření, která se nyní pohybuje kolem 3 %, v sobě ale inflaci také nezahrnuje. Nyní se ekonomika nachází v období nízké inflace. S rostoucím tempem ekonomiky už tomu tak ale nebude. Argument, že pokud poroste inflace, porostou také úrokové výnosy lze akceptovat jen částečně. Dokáží totiž stavební spořitelny stále nabízet výnos, který bude o zmíněná 3 % vyšší než inflace? To nedokáže říci nikdo. Čtěte také: Kdo bude veřejnosti „prodávat“ penzijní reformu?

Jedním z hlavních benefitů stavebního spoření je podle Pikory garance vkladů a státní podpora, kterou by měl stát do budoucna podle názoru Pikory spíše zvyšovat. Zvládl by však stát se svým omezeným rozpočtem (a možným nárůstem klientů stavebních spořitelen) vyplácet starší pojištěnce z prvního pilíře, garantovat vklady na stavebním spoření a zároveň vyplácet státní příspěvek byť od letoška snížený? Už nyní je markantně vidět tlak na snižování podpory s tím, že v budoucnu by se mohla snížit ještě více, ne-li úplně. Argument 3% výnosnosti tedy nelze považovat do budoucna zdaleka za permanentní. Stejně tak je vidět například na připomínkách k penzijní reformě ze strany NERV, že garance jaksi není v penzijní reformě žádoucí.

Možností zapojení spořitelen je více

Stavební spořitelny by se mohly do systému zapojit buď tak, že po ukončení spoření by se produkt ukončil nákupem nemovitosti. Lidé by se tak zajistili na stáří tímto vlastnictvím bez nutnosti platit nájem nebo možností případného prodeje. Vzhledem k cílovým částkám stavebního spoření a cenám nemovitostí by ale koupě nemovitosti většinou nutně vyžadovala i úvěrování cizími zdroji, tedy i zadlužení.

Jako druhou variantu návrh uvádí na konci spoření odeslat prostředky do životní pojišťovny či fondu. Toto opatření je ale v rozporu s argumentem, že výnosnost fondů nebyla v posledních letech nijak významná.

Třetí možností je podle Pikory modifikace stavebního spoření s tím, že by byla prodloužena spořicí fáze a po ukončení by byly prostředky anuitně vypláceny přímo stavební spořitelnou. Zbytek úložky by se pak stále zhodnocoval. V případě úmrtí by tak naspořené prostředky nepřipadly finanční instituci, ale právoplatnému dědici. Čtěte více: Kdo dědí stavební spoření?

Poslední dvě možnosti ale úplně opomíjejí fakt, že chce vláda v blízké budoucnosti zavést pro úložky na stavebním spoření princip účelovosti a vynakládat prostředky na bytové účely.

Pikora uvedl, že další výhodou, která mluví pro spořitelny, je již vytvořená infrastruktura, která by šetřila státnímu rozpočtu transakční výdaje na penzijní reformu. Toto plus ale nelze upřít ani fondům, kterých není na českém trhu žádný nedostatek.

Ideální model penzijní reformy bohužel neexistuje. Řešení by měla být šitá na míru přímo penzijnímu systému. Často jsou spíš výsledkem úspěšnější lobby. Uvidíme, co a kdo bude „silnější“.

Co si o návrhu zapojení stavebních spořitelen do penzijní reformy myslíte vy? Přivítáme, když se s námi podělíte o názory na pro a proti tohoto návrhu.