Povinný druhý pilíř dává smysl, nikdo ho ale nechce

Tu informaci přinesl minulý týden server zpravodajské televize ČT24 a médii „probublal“ bez většího povšimnutí. Pokud by ovšem ministr práce a sociálních věcí dokázal důchodovou reformu změnit tak, jak si nyní usmyslel, bylo by z ní zcela nové stavení.

Zatímco původně se vláda shodla (a poslanci to už takto odhlasovali) na tom, že nově vznikající druhý pilíř bude dobrovolný, Jaromír Drábek nyní po tom, co důchodovou reformu vrátil do poslanecké sněmovny senát, navrhuje změnu. Reportérovi ČT řekl, že navrhuje, aby do druhého pilíře automaticky vstupovali mladí lidé v momentě, kdy jsou poprvé zaměstnáni. S tím ale, že by jim dal možnost během jednoho až dvou let ze systému vystoupit.

Nejde tedy o úplný návrat ke kořenům, kdy odborný podklad pro důchodovou reformu, tedy závěry druhé Bezděkovy komise, navrhovaly povinnost vstupu do druhého pilíře. Spíše jde, slovy předsedy poslaneckého klubu Věcí veřejných (VV) Víta Bárty, o jakýsi polopovinný druhý pilíř.

Byly to právě hlavně VV, které se zasloužily o to, že vláda důchodovou reformu předložila ve variantě dobrovolného druhého spoření a i nyní Vít Bárta hovořil o tom, že jakýkoli podobný návrh jeho strana nepodpoří. Vzhledem k jasným názorům opozice je tedy zřejmé, jaké jsou vyhlídky současného návrhu ministra Drábka.

Přesto nás zajímalo, zdali je z odborného hlediska lepší varianta povinného nebo dobrovolného druhého pilíře. Ptali jsme se ekonomů.

Ještě před tím, než dostanou prostor, připomeňme, že podstatou druhého pilíře má být možnost pro plátce sociálního pojistného, vyvést si tři procenta z nyní odváděného pojistného na svůj vlastní účet u zvolené penzijní společnosti. Podmínkou je, že si každý účastník druhého pilíře ze svého platu „ukrojí“ další dvě procenta. Rozhodnutí vstoupit je podle současného návrhu nezvratné. Současné penzijní připojištění bude fungovat se změnami nadále a bude z něj tzv. třetí pilíř.

David Marek – co s nezodpovědnými?

Hlavní ekonom Patria Finance

Povinné spoření eliminuje problém nezodpovědnosti na individuální úrovni shora nařízeným názorem, jak se zabezpečit na stáří. V podstatě jde o stejný státní paternalismus, kvůli kterému dnes existují daně a dávky v nezaměstnanosti či jiné formy sociální politiky. Zesílením tohoto paternalismu je povinnost investovat vytvořené úspory do anuity, tedy nemožnost vybrat si úspory najednou, ale postupně je ve stáří čerpat formou pravidelné měsíční penze.

S povinným spořením je spojena řada problémů, od regulace penzijních fondů, přes explicitní či implicitní garance úspor v nich uložených. Zároveň je nutné určit, pro které ročníky bude povinné spoření již povinné a pro které nikoli. Výhodou tohoto paternalistického přístupu ovšem je, že vynucení zodpovědnosti snižuje riziko státu, že v budoucnosti bude muset nahradit nedostatečné úspory pro financování důchodů. 

Dobrovolné spoření předpokládá vytvoření mechanismů, které posílí osobní zodpovědnost. Klíčovou podmínku představuje poskytování dostatečného množství informací a jasně definovanou roli státu. Vzhledem k nepříznivé demografii, bude penze z průběžného státního systému (po využití opt-outu) představovat zajištění jakéhosi životního minima. 

Pro finanční stabilitu takového systému je ovšem nezbytný dlouhodobě konzistentní přístup státu nezasahovat do systému dodatečnými příspěvky na důchod a sociálními dávkami, těm, kteří nebyli dostatečně zodpovědní. Může se stát, že takových lidí nebude málo. Část budoucích důchodců se může ocitnout na hraně chudoby, na což dnes již nejsme zvyklí. Je ale současná společnost něco takového ochotna akceptovat? Pokud nikoli, dostáváme se zpět na začátek, tedy k vyhlídce na hluboké deficity veřejných financí. 

Další nevýhodou dobrovolného opt-outu je riziko, že ho využijí zejména nadprůměrně vydělávající lidé, kterým se to nejvíce vyplatí, a výrazně se omezí intragenerační solidarita systému.

Aleš Michl – jiná reforma

Analytik – portfoliový stratég Raiffeisenbank

Neumím na to odpovědět, neboť mám v hlavě úplně jinou filosofii reformy. Podle mě by se stát měl snažit odvody všem garantovat jen v minimální výši. Šlo by o rovný důchod a pak by bylo na každém, jak si bude spořit. Banky a fondy by se přetrhly v boji o tyto úspory. A problém, na který se ptáte, by odpadl.

Pavel Sobíšek – dobrovolný pilíř beze smyslu

Hlavní ekonom UniCredit Bank

Jsem přesvědčen, že druhý pilíř s parametry, jak byl navržen, by nepřinesl kýžený efekt. Malý počet účastníků by neznamenal do budoucna úlevu průběžnému systému penzí a zároveň by nevzbudil dostatečný zájem ze strany správců penzijních fondů. Povinná účast ve druhém pilíři by tedy byla z ekonomického hlediska správná. Otázka je, zda takový přístup obhájí ministr Drábek a potažmo vládní koalice politicky.

Postavíme největší tunel?

Již na začátku února tohoto roku se proti povinnému spoření v druhém pilíři důchodového systému razantně postavili ekonomové společnosti NextFinance Markéta Šichtařová a Vladimíra Pikora. Natočili video, ve kterém bez okolků tento záměr označili za největší z českých tunelů. Přidali také další argumenty proti, jako ten, že průměrné výnosy penzijních fondů nepřesahují inflaci a že bezpečí úspor v nich, garantované investicemi fondů do státních dluhopisů, je čistě iluzorní. Více: Bude druhý pilíř důchodové reformy dalším tunelem? Návod jak tunel postavit (video)

Na to tvůrci důchodové reformy zareagovali tím, že penzijní společnosti budou povinně nabízet čtyři investiční strategie, u kterých budete volit různý poměr mezi bezpečím (investice právě do státních dluhopisů, byť momentálně dobře hodnocených) nebo možností vyššího výnosu. Více: Penzijní fondy by konečně měly připisovat výnos znatelně nad inflací 

Čtenáři serveru Měšec.cz druhý pilíř odmítají

S pozitivní odezvou se aktuální návrh ministra Drábka s největší pravděpodobností nesetká u vás, čtenářů našeho serveru. Z dlouhodobé ankety totiž vyplývá, že možnosti druhého pilíře by dobrovolně využilo jen 8 % z vás, pro zbylých 92 % není atraktivní. Hlasů jsme přitom za zhruba půl rok nasbírali více jak 3500.

Zdroj perexové fotografie: jaromirdrabek.cz