Řemeslníci čerpají štědré výhody. A zaměstnanci pláčou

19. 3. 2012 0:00 Arsen Lazarevič

Štědré výdajové paušály, nulová daň z příjmů a čerpání daňových bonusů? Seznamte se s řemeslníky. Dočkají se také někdy zaměstnanci?

Odměnte autora Jak to funguje?

V našem předchozím článku jsme se věnovali tématu, zdali se vyplatí ze zaměstnaneckého poměru přejít na OSVČ, respektive na švarcsystém, který je u nás nelegální a hrozí za něj milionové pokuty. Z článku vyplynulo, že švarcsystém nabízí výrazné úspory pro „zaměstnané“ a pomocí něj si můžou výrazně zvýšit své příjmy. Čtěte také: Vyplatí se švarcsystém? Spočítali jsme, kolik ušetříte

Nejvýraznější rozdíl vychází u takzvaných řemeslných živností, kde řemeslníci můžou uplatňovat výdajový paušál ve výši 80 %. Bohužel značná část z nich se také pohybuje v oblasti šedé ekonomiky.

S dokladem, nebo bez?

Jistě se vám to také stalo: řemeslník u vás provedl práci a zeptal se vás, zdali chcete dílo provést na fakturu (resp. doklad), nebo bez ní. Neznám řemeslníka, který se nezeptá "chcete to s fakturou, nebo bez, říká Martin Dvořák, který si v nedávné době rekonstruoval svůj byt. Já jsem tehdy volil s fakturou. Chtěl jsem mít záruku. A řemeslníci se divili. Prý jsem za posledních půl roku jediný, zakončil Dvořák.

Fórum

Stavební práce patří do sektoru ekonomiky, kde dochází k největším daňovým únikům. Zvýšení spodní sazby DPH na stavební práce ještě situaci značně zhoršilo. Daňové úniky, které při 10% sazbě daně z přidané hodnoty už tak byly vysoké, tímto krokem ještě narostly. Koneckonců tento postup je výhodný jak pro stranu investora, tak i pro samotného řemeslníka.

Neplatíme žádné daně z příjmů

Není to jen DPH. Řemeslníci často neplatí ve většině případů také daň z příjmů fyzických osob (je nulová) a odvody na sociální a zdravotní pojištění platí jen v minimální výši. A aby toho nebylo málo, tak v případě dětí jim nejspíše stát ještě vrací daně v podobě daňových bonusů.

Pro názornost jsme srovnali práci kadeřnice na zaměstnanecký pracovní poměr a jako řemeslnou živnost s 80% výdajovým paušálem. Tato profese je často známá tím, že si kadeřnice pronajímá v kadeřnickém salónů místo, kde vykonává práci. Často však dostává regulérní mzdu a jedná se vlastně o skrytý pracovní poměr.

Příklad

Kadeřnice s 2 dětmi pracuje v salónu pro movitější klientelu v centru Prahy. Majitelka na ni má k dispozici 35 000 Kč. Kolik dostane v případě práce na řemeslnou živnost a kolik v případě pracovního poměru?

Kadeřnice jako zaměstnanec

Náklady zaměstnavatele: 35 000 Kč

Odvody zaměstnavatel: 8845 Kč (2351 Kč zdravotní pojištění + 6530 Kč sociální pojištění)

Hrubá mzda: 26 119 Kč (35 000 Kč – 8845 Kč)

Daň: 925 Kč (5250 Kč vyměřená daň /35 000 Kč x 0,15/ – 2234 Kč daňové zvýhodnění – 2070 Kč slevy na dani)

Odvody zaměstnanec: 2874 Kč (1698 Kč sociální pojištění + 1176 Kč zdravotní pojištění)

Čistá mzda: 22 300 Kč (26 119 Kč – 2874 Kč + 925 Kč)

Měsíční daňový odvod: 12 700 Kč

Zhodnocení: Kadeřnici se na zaměstnanecký poměr pracovat nevyplatí. Odvody na daních dosahují 36,29 % z příjmů. Děti jí přitom pomáhají jako daňové zvýhodnění jen minimálně. Měsíční odvody jsou obrovské a dosahují 12 700 Kč. V příkladu také nejsou zahrnuty dodatečné náklady na dodržování pracovního zákoníků, které cenu pracovní síly dále zvyšují.

Kadeřnice jako OSVČ

Náklady „zaměstnavatele“: 35 000 Kč měsíčně (420 000 Kč za rok)

Základ daně: 420 000 Kč (420 000 Kč – /420 000 Kč x 0,8/ )

Daň: 12 600 Kč (84 000 Kč x 0,15)

Daň po odečtení slevy na poplatníka: 0 Kč (12 600 Kč – 24 840 Kč)

Daňový bonus na děti: + 26 808 Kč (13 404 Kč x 2)

Odvody na sociální pojištění: 22 032 Kč (minimální)

Odvody na zdravotní pojištění: 20 364 Kč (minimální)

Celková daňová povinnost: 15 588 Kč (26 808 Kč – (22 032 Kč + 20 364 Kč))

Průměrný daňový odvod každý měsíc: 1299 Kč

Zhodnocení: Kadeřnice s příjmem 35 000 Kč měsíčně nejen, že žádné daně neplatí, ale ještě jí stát vrátí daně prostřednictvím daňových bonusů za děti, které narostou na 13 404 Kč v roce 2012. Její odvody na sociální a zdravotní pojištění budou dosahovat jen minimální hranice.

Závěr

Řemeslné živnosti vysoce těží ze současného systému, což jsme si potvrdili i na příkladu. Celkové měsíční odvody jsou v případě OSVČ 1299 Kč, tedy téměř desetkrát nižší než v případě zaměstnaneckého poměru. A to ještě nejsou připočítané další náklady zaměstnavatele v podobě nutnosti dodržovat pracovní zákoník, které také výrazně vstupují do ceny práce.

Chcete se vyvázat ze systému sociálního zabezpečení?

Cílem tohoto článku nebylo označit viníka určitou skupinou pracujících, jako spíše přinést malé zamyšlení, zdali není skutečně důležité uvažovat o vážných změnách v případě zaměstnaneckého poměru. Odvody na práci jsou u nás obrovské a představují značnou zátěž pro zaměstnavatele. „Biti“ jsou zaměstnanci na nižších mzdách. Neexistence možnosti volby vytvořila systém, kde kolem pětiny celé ekonomiky se pohybuje v šedém sektoru a korupce dosahuje obřích rozměrů.

Možnost volby

Možná by pomohlo zavést do současného zkostnatělého systému možnost volby. Chcete provést řemeslné práce bez faktury? Dobře, ale neočekávejte pomoc státu v případě soudního vymáhání nekvalitně provedené práce. Něco to totiž stojí. Chce si zaměstnanec odvádět minimální sociální pojištění jako živnostník? Pak nechť očekává důchod ve výši životního minima. V současné praxi živnostník obdrží nižší důchod, není to však úměrné výši jeho odvodů (je příliš vysoký). Bude si muset na důchod spořit sám. Určité narovnání výdajových paušálů by jistě také nebylo na škodu.

Ve článku Vyvázali byste se ze systému sociálního pojištění? jsme uvedli zajímavou anketu s otázkou „Vyvázali byste se ze systému sociálního pojištění se všemi následky, kdyby stát tuto možnost povolil?“. V této anketě odpovědělo kladně více než 80 % respondentů.

Panuje totiž většinový názor, že odvody, především u zaměstnanců, jsou obrovské a neodpovídají nabízeným službám, které garantuje stát. Průměrný zaměstnaný příslušník střední třídy odevzdá do systému sociálního zabezpečení (podle vyjádření ČSOB na tiskové konferenci týkající se penzijního systému) částku 3–4krát vyšší, než od státu posléze jako důchodce obdrží. Není se pak čemu divit, že lidská invence vítězí a značná část lidí se snaží utéct z tohoto systému, který nepovažují za spravedlivý.