Stavební spoření nebude tak výhodné, státní příspěvek bude menší

Ministr financí Eduard Janota má jasný plán, jak omezit státní příspěvek na stavební spoření, a ušetřit tak přes 7 miliard ročně státní kase. Příspěvek státu na oblíbené spoření by se měl od roku 2012 (kdy budou přičítány příspěvky za rok 2011) snížit na 2000 Kč. Informovaly o tom včera jako první Hospodářské noviny, které zároveň přinesly souhlasné názory ze všech tří stran rodící se středopravicové vládní koalice. Vypadá to tedy, že navrhované změně již nic nebrání.

Stát chce ušetřit polovinu, za každou cenu

Smlouvu o stavebním spoření má takřka každý druhý občan Česka, jejich počet atakuje hranici pěti milionů. Stát přispívá u smluv uzavřených před rokem 2004 až 4500 Kč, u později uzavíraných smluv dělá příspěvek maximálně 3000 Kč. Minulý rok tak státní kasa na stavební spoření občanům přispěla 13,26 miliardami korun. Snížení státního příspěvku na 2000 Kč by podle odhadu ministerstva financí znamenalo od roku 2012 úsporu ve státním rozpočtu dosahující 7,26 miliardy Kč.

Aby takové úspory bylo skutečně dosaženo, musí se snížení státního příspěvku týkat i stávajících smluv. Když se totiž v roce 2004 měnily podmínky (mj. maximální státní příspěvek klesl ze 4500 Kč na 3000 Kč), docházelo v posledních měsících před platností nových pravidel k hromadnému uzavírání nových smluv. Již uzavřených smluv se totiž tehdy změna netýkala, a tak náklady státního rozpočtu skokově narostly na 16 miliard.

Aktuální záměr ministra Janoty tomu chce předejít a počítá se snížením příspěvku také u již dříve uzavřených smluv. V případě, že by došlo k navrhovanému snížení státní podpory, pak by se jednalo o snížení státní podpory vyplácené po účinnosti takového opatření. Např. pokud by změna zákona o stavebním spoření nabyla účinnosti od 1. 1. 2011, pak by došlo ke snížení státní podpory za rok 2011, která se stavebním spořitelnám vyplácí zpětně, tedy v roce 2012 s jedinou výjimkou smluv uzavřených do 31. 12. 2003 a ukončených do 30. 6. 2011. V těchto případech by se státní podpora vyplácela v druhém pololetí 2011, upřesňuje zástupce tiskového mluvčího ministerstva financí Jakub Haas. Čtěte také: Peníze ze stavebka nedostanete hned. Spořitelna je předtím ještě využije pro sebe

Návrh tedy nepočítá s tím, že by byly zpětně kráceny i již připsané státní příspěvky u probíhajícího stavebního spoření, přesto jsou ale zástupci stavebních spořitelen přesvědčeni, že takový záměr není z důvodu retroaktivity průchodný. Tajemník Asociace českých stavebních spořitelen Jiří Šedivý serveru Měšec.cz potvrdil, že asociace má vypracované dva právní posudky, které zmíněnou retroaktivitu nepřipouštějí. Zároveň ale počítá s tím, že i ministerstvo financí bude opírat svůj návrh o právní posudek. Proto dále poodhaluje logiku uvažování asociace: Návrh zasahuje do vztahů, které vznikly v minulosti na základě platného zákona. Lidé na základě toho očekávali do budoucna určité podmínky, které připravovaný návrh bez možnosti reakce klientů spořitelen a zpětně, po podpisu smlouvy, deformuje.

Spořitelny tak návrhu budou jistě odporovat, případné hájení zájmů soudní cestou bude ale na samotných střadatelích. Pokud tedy bude návrh skutečně realizován, můžeme se v návaznosti na argumentaci zástupců stavebních spořitelen dočkat hromadného podávání žalob občany na stát či samotné spořitelny.

Zajímavé je také to, že důvodová zpráva, která provázela návrh zákona, který v roce 2004 snižoval státní příspěvek ze 4500 Kč na 3000 Kč, zapovídala nyní navrhovaný postup jako pravděpodobnou retroaktivitu. Doslova je v ní psáno toto: Navrhuje se také, aby se právní vztahy vzniklé před účinností zákona č. 96/1993 Sb. a práva a povinnosti z nich vyplývající posuzovaly podle dosavadních právních předpisů, což odpovídá současné právní praxi v otázkách retroaktivity. Těžko soudit, jestli se od té doby nějak významně změnila právní praxe, jisté ale je, že současný návrh v sobě nese dosti konfliktní potenciál.

Bude stavební spoření účelové?

S čím návrh nepočítá, a o co může být politiky rodící se vládní koalice doplněn, je vazba naspořených prostředků na následné investice do bydlení. V předvolebním seriálu o takovém záměru informoval ekonomický garant programu Věcí veřejných Kamil Jankovský, a vzhledem k jejich prioritám, nemusí být ani proti gustu zbylých dvou případných vládních partnerů.

V takovém případě mluví tajemník asociace spořitelen Šedivý o větším ohrožení současného systému stavebního spoření, než by přineslo samotné navrhované snížení státního příspěvku. „I když je na hranici únosnosti,“ dodává. Podle něj totiž střadatelé, kteří si pouze odkládají peníze, vytvářejí kolektiv spořících, jejichž prostředky vytvářejí jakýsi úvěrový polštář pro ty, kteří si od spořitelen půjčují na bydlení. I když by tedy takový střadatel následně peníze neinvestoval do bydlení, podpořil nepřímo bydlení někoho jiného. Pokud dojde k vázání prostředků, pak bude v systému mnohem méně peněz a spořitelny budou půjčovat méně a dráž.

Na námitku proč by ale měl stát dotovat něco, co na trhu běžně poskytují banky v podobě hypoték, reaguje takto: Nechat celý systém financování bydlení na jednom pilíři není vhodné, ukazuje to případ finanční krize, která byla mj. odstartována právě nezodpovědným úvěrováním nemovitostí. Také německý ministr financí si právě za vrcholící krize pochvaloval prokázanou regulační funkci stavebního spoření. Všeobecně lze říci, že úvěr ze stavebního spoření je i díky nižší půjčené částce dostupnější než hypotéka, kde banky podmínky poskytování v poslední době výrazně zpřísnily. Také je třeba zmínit fakt, že úvěry od stavebních spořitelen jsou používány na jiné účely než hypotéky. Nejčastěji jsou jimi financovány rekonstrukce či modernizace stávajícího bydlení.

Konec daňové svobody

Vraťme se ale zpět k návrhu ministra Janoty. Ten kromě snížení příspěvku počítá také s tím, že skončí daňové osvobození výnosů ze stavebního spoření. Patnáctiprocentní daň by do státní kasy měla přinést dalších až 1,4 miliardy korun. „Návrh počítá i se zrušením osvobození od daně z příjmu v rozsahu úroků z vkladů ze stavebního spoření, včetně úroků ze státní podpory,“ uzavírá Jakub Haas z ministerstva financí.