Hlavní navigace

Tajemství životního pojištění

20. 4. 2012
Doba čtení: 11 minut

Sdílet

Investiční a kapitálové životní pojištění jsou produkty, které čerpají z neznalosti lidí. Zatímco klienti platí, finanční poradci a pojišťovny na něm vesele vydělávají.

Životní pojištění původně vzniklo jako produkt na krytí rizika smrti. Stejně jako u jiných pojištění jde o smlouvu mezi pojistníkem a pojistitelem, v které se pojistitel zavazuje vyplatit sjednanou částku v případě pojistné události a pojistník se zavazuje platit pojistné ve sjednané výši a ve sjednaném čase.

Původně byla pojistnou událostí smrt, po čase přibylo také dožití daného věku. Životní pojištění náleží do skupiny obnosových pojištění. Není v něm tedy jasná vazba mezi pojistným plněním a výší škody. Klient si tak musí sjednat, na jakou částku chce být pojištěn.

Jak vysoká je pojistná částka pro případ smrti vašeho životního pojištění v poměru k čistému příjmu?

Většina současných životních pojistek je kombinací rizikové a rezervotvorné části. Životní pojištění zažilo od konce 90. let v České republice velký rozmach. Vzestup obliby životního pojištění byl determinován především daňovou podporou od roku 2001 a rušením anonymních vkladů České spořitelny a jejich přeměnou na jednorázově placené životní pojistky.

V těchto letech ještě nebyla technická úroková míra stanovována Ministerstvem financí ČR, ale samotnými pojišťovnami, které ji mnohdy nabízely velmi vysokou. Například v letech 2000 až 2003 dosahovalo zhodnocení spořící části až 10 % p. a. Od té doby se dynamika růstu životního pojištění zpomalila. Nižší výhodnost pro klienta se kompenzovala agresivní reklamní kampaní a vysokými provizemi pojišťovacím zprostředkovatelům a finančním poradcům.

V současnosti je velká část životního pojištění sjednávána vynuceně, například přijetím úvěru. Klesající zájem ze strany klientů lze vysvětlit faktem, že skutečně zlomek lidí potřebuje být pojištěn na život. Pro pojišťovny a finanční poradce je životní pojištění velice lukrativní produkt. Zprostředkovatelé jsou motivováni upřednostňovat prodeje životních pojistek před jinými, pro klienta výhodnějšími, produkty.

Faktem současnosti je, že většina majitelů životního pojištění vůbec nepotřebuje rizikovou část, ale sjednali pojištění ve víře vysokého zhodnocení úspor a zajištění do budoucna. Nutno říci, že na takovém produktu oproti běžným spořícím či investičním produktům tratí, protože pojišťovně navíc platí i krytí rizika smrti.

Jakmile úspory přesáhnou výši sjednaného pojistného plnění, pojistník už neplatí rizikovou část, ale vyšší poplatky, snížená likvidita a omezené investiční možnosti přetrvávají. Mnoho klientů se u kombinovaných životních pojistek po pár letech diví, že odbytné[1] je nižší, než doposud zaplacené pojistné. Čtete také: Vyplatí se životní pojištění?

Podstata životního pojištění

Jak již název životního pojištění napovídá, jeho podstatou je především pojistná ochrana pojištěnce. Pojištění na riziko smrti má smysl pouze pro člověka, na kterém jsou finančně závislí jiní lidé. V případě tragické události tak plnění z životní pojistky kryje finanční potřeby blízkých osob (manžel, manželka, děti atd.) v období po smrti živitele rodiny.

Slouží k překlenutí složitých životních situací a vytváří určitý finanční polštář pro rodinné příslušníky, dokud se nepostaví na vlastní nohy. Často jsou k životnímu pojištění přidány i další pojistné produkty, např. pojištění trvalé invalidity, úrazové pojištění apod.

Výše uvedená podstata pojištění je dnes zřídka dodržována. Životní pojištění je sjednáváno novorozencům a dětem všeho věku ve velké míře. Dále mají životní pojistky lidé s odrostlými dětmi a spousta dalších lidí, na kterých nikdo finančně závislý není. Všichni tito pojistníci sjednávají životní pojištění pouze jako spoření v domnění, že jde o nejvýnosnější produkt.

Nevyužívají ho především jako pojištění. Pojišťovny tak realizují vysoké zisky, díky kterým si mohou dovolit štědře podporovat provize zprostředkovatelů a další prodej. Bohužel si pojišťovny jako úzká zájmová skupina v minulosti u vlády vylobbovaly daňové zvýhodnění na své produkty.[2]

Výsledkem je lukrativita životního pojišťovnictví, jež značně překračuje míru lukrativity komerčního bankovnictví. Úpadky pojišťoven jsou na rozdíl od krachů bank výjimkou. Životní pojistky jsou velmi složité produkty, u kterých pojišťovny těží z informační asymetrie mezi nimi a klienty. Obecně se tvrdí, že klient by měl svou pojistnou smlouvu dobře znát. Háček je v tom, že ověření reálné hodnoty pojistky je obtížně i pro pojistného matematika.

Tato netransparentnost nahrává pojišťovnám. Lidé tak často důvěřují reklamám a spolehnou na rady poradců, kteří jsou placeni provizemi za sjednané pojistky. Naštěstí éra bezpracných zisků pomalu končí a klienti začínají být i v České republice stále opatrnější a finančně vzdělanější. Lidé tak konečně přemýšlí o tom, jestli potřebují vykrýt pojistné riziko smrti, či pouze spořit/investovat a proč vlastně tyto dva produkty kombinovat dohromady.

Druhy životního pojištění

Životní pojištění můžeme dělit podle řady kritérií. Podle rizika, způsobu výplaty pojistného plnění, zaručení výše výplaty a práva podílu na zisku. Životní pojištění podle rizika, které je pojištěním kryto, můžeme dělit na:

Rozdělení životního pojištění

Životní pojištění podle rizika, které je pojištěním kryto, můžeme dělit na: 

  • pro případ smrti;
  • pro případ dožití;
  • pro případ smrti a dožití (nejrozšířenější forma).

Podle způsobu výplaty pojistného plnění na:

  • kapitálové, u něhož je pojistná částka vyplacena najednou poté, když nastane pojistná událost;
  • důchodové, u kterého se opakovaně vyplácí daná částka;
  • kombinované.

Podle zaručení výše výplaty pojistné částky se životní pojištění člení na:

  • ŽP se zaručenou výší vyplácené pojistné částky (sem patří jak kapitálové, tak důchodové ŽP)
  • ŽP bez zaručené výše vyplácené pojistné částky (zde výše plnění závisí na zhodnocení spořící části pojištění – patří sem zejména investiční a univerzální životní pojištění).

Podle práva na podíl ze zisku pojišťovny z investování peněz klienta na:

  • bez nároku na podíl na zisku – zde je pojistné nižší, ale klient nedostane nic nad rámec pojistné částky;
  • s nárokem na podíl na zisku – je-li ziskovost investic pojišťovny vyšší než technická úroková míra, poté je klientovi připsán podíl na zisku podle předem stanoveného výpočtu.

V současnosti se na trhu člení životní pojištění na produkty rizikového životního pojištění, kapitálového/investičního životního pojištění a důchodového životního pojištění. Tyto kategorie produktů si stručně popíšeme.

Rizikové životní pojištění

Rizikové životní pojištění slouží k ochraně závislých členů rodiny a v současnosti také jako záruka pro banku, či jinou úvěrovou instituci za závazky pojištěného. Jedná se o pojištění bez spořící složky. Toto pojištění je původním produktem životních pojišťoven, ještě než se sloučily s bankami a začaly kombinovat produkty bank a pojišťoven (tzv. bankopojištění). Rizikové životní pojištění je nejméně finančně náročné.

Doporučená výše pojistného plnění se doporučuje na 2 – 4 roční platy pojistníka. V případě sjednání životní pojistky k zajištění úvěrů je vhodné zvolit produkt, u kterého se částka pojištění průběžně snižuje s tím, jak postupně dochází k umořování dluhu. Tím si klient zajistí nižší náklady na pojištění. Tyto produkty rizikového životního pojištění jsou běžně na trhu. Pojišťovny se však v praxi snaží klientům prodat některý z kombinovaných produktů, u kterých mohou lépe skrýt nevýhodnost pojistky pro klienta.

Kapitálové životní pojištění

Kapitálové životní pojištění je nejčastějším druhem životního pojištění v České republice. Je to kombinace rizikového životního pojištění a spoření. Placené pojistné částky představují hrubé pojistné. Složení hrubého pojistného vidíme níže:

  • 1. Hrubé pojistné:
  • 1.1 Nákladové položky
  • 1.2 Čisté pojistné
  • 1.2.1 Riziková složka
  • 1.2.2 Spořicí složka (kapitálová hodnota)

Rozdíl oproti rizikovému životnímu pojištění tak je v kapitálové hodnotě pojistného, kterou pojistník dostane, dožije-li se sjednaného věku. Pojišťovna prostředky klientů investuje a ze zákona je povinna zhodnotit úspory maximálně ve výši technické úrokové míry, která je v současnosti v ČR 2,5 %.

TÚM slouží jako ochrana klientů před nereálnými nabídkami pojišťoven, které by tak nebyly schopné dostát svým závazkům. Jak již bylo napsáno v textu výše, většina lidí má sjednáno kapitálové životní pojištění hlavně jako formu spoření, přičemž platí vysoké náklady na zřízení. Zpravidla první dva roky od uzavření platí klient pouze provize zprostředkovatelů a náklady na správu. V dalších letech vzniká nárok na odbytné, které je ovšem daleko nižší, než doposud odvedl v pojistném. Za předčasné vypovězení smlouvy se strhává vysoký poplatek.

Po několika letech se odbytné vyrovná s výší odvedeného pojistného a fakticky se tak teprve začínají zhodnocovat klientovy úspory. Ovšem zhodnocení ve výši TÚM je velmi nízké a pohybuje se pod zhodnocením termínovaných účtů v bankách. Klientům bych proto spíše doporučil sjednání rizikového životního pojištění zvlášť přesně podle jejich potřeb (ať již jde o krytí úvěru, či zajištění rodiny) a ukládání úspor na transparentní (=nestrukturovaný) produkt do banky, kde se mu prostředky zhodnocují od prvého dne.

Investiční životní pojištění

Investiční životní pojištění je produkt v principu velmi podobný kapitálovému životnímu pojištění. Na rozdíl od něj je rizikovější, protože umožňuje klientovi přímé investování pomocí investičních fondů a pojišťovna nezaručuje výši zhodnocení, pokud nejde o opčně zajištěný podílový fond. Zhodnocení může dosáhnout i záporných hodnot. Pojistník si ze svých peněz kupuje podílové jednotky fondů, které představují nárok na podíl ve fondu. Investovat je možné různě – přes akciové, dluhopisové až po smíšené fondy. Náklady na správu fondu se pohybují běžně mezi 1–2 %.

Jako výhoda kapitálového i investičního ŽP bývá poradci obvykle prezentována snižující se pojistné. Klient je pojištěn na nějakou částku v případě smrti, např. milion korun. Současně přes pojišťovnu investuje své úspory po velmi dlouhou dobu, 10 až 30 let. Vzhledem k tomu, že pojišťovna disponuje jeho doposud naspořenými prostředky, vypočítává se pojistné pouze z rozdílu mezi sjednanou pojistnou částkou a doposud naspořenou sumou. Dejme tomu, že se klientova naspořená částka včetně zhodnocení po mnoha letech blíží k výši rizikového plnění. Platí tak pojistné velmi malé a dále spoří.

V případě smrti klienta vyplatí pojišťovna pozůstalým pouze onen milion a naspořené prostředky propadnou pojišťovně. Ta tak pouze plní ve výši rozdílu mezi úsporami a pojistným plněním. Snižující se pojistné je tak samozřejmostí, nikoli výhodou. V případě vyšších úspor než pojistného plnění dostane rodina zpět své úspory. Vyplatí se jim plnění plus zbylá hodnota úspor. Čtete více: Životní pojistku oběti nemůže zinkasovat její vrah, ale někomu být vyplacena musí

Je výhodnější krýt počáteční období odděleně sjednanou rizikovou životní pojistkou a paralelně k tomu spořit (či investovat), postupně snižovat částku, na kterou jsme pojištěni a po nějaké době, až dosáhnou naše úspory bezpečné výše, opustit rizikovou část úplně. Výsledek je stejný jako v případě kombinovaného produktu, ale uspoříme na poplatcích, o nichž máme jasný přehled. Úspora nemusí být vůbec malá, protože marže na IŽP jsou velmi vysoké. V pozdějších fázích není třeba rizikové pojištění vůbec, protože už máme naspořenu velkou sumu peněz. V případě smrti připadne tato částka pozůstalým.

Důchodové životní pojištění

Tento typ životního pojištění neobsahuje rizikovou část. Hlavním rozdílem od kapitálového pojištění je způsob vyplácení pojistné částky. U důchodového životního pojištění dostává pojištěný doživotní opakující se anuitu. Je možné sjednat i dočasný důchod. Doživotní důchod u důchodového pojištění převažuje. Důchodové pojištění je v současnosti méně oblíbeno jako prvek zajištění na stáří než penzijní připojištění. Důvodem je zejména pokřivení trhu státem, který dotuje i daňově zvýhodňuje penzijní připojištění. S důchodovou reformou se situace změní ve prospěch pojišťoven, jejichž vliv na politiky je velmi silný.

V budoucnu každý účastník druhého důchodového pilíře sjednává vynuceně také důchodové životní pojištění, kdy si bude moci vybrat doživotní, či dvacetileté vyplácení anuity. V případě smrti účastníka nemají pozůstalí nárok na zbylé prostředky v plné výši, ale podle varianty je jim vyplácena anuita omezenou dobu. Takto restriktivně a pro účastníky nevýhodně nastavená důchodová reforma je vodou na mlýn životním pojišťovnám, které tak díky státu znovu vzkřísí tento málem zapomenutý produkt.

Závěr

Životní pojištění má na pojistném trhu nezastupitelné místo. Především čistě rizikové a důchodové životní pojištění na dobrovolné bázi mají své opodstatnění. Potřebuje-li se člověk pojistit na důchod, či zajistit osoby, které jsou na něm finančně závislé. Ať již jde o rodinné příslušníky, nebo o věřitele.

Na druhé straně kombinované produkty typu investičního a kapitálového životního pojištění se svými charakteristikami hodí pouze pro samotné pojišťovny, které z nich mají díky obrovské neprůhlednosti a skrytým poplatkům doslova zlatý důl. Velmi často jsou kapitálové a investiční ŽP sjednávány pouze na krytí rizika s mizivou spořící složkou, což zbytečně zvyšuje nákladovost (vyšší poplatky). Klient blokuje finance, pro které by mohl mít výhodnější alternativní užití v případě, že potřebuje pouze rizikovou část.

Nebo obráceně, sjednává-li klient ŽP primárně jako spoření se zanedbatelnou rizikovou složkou. V tomto případě nedává riziková část vůbec smysl, protože ji do jejího dosažení platí klient zbytečně. Při vyšším podílu spořící části je nutné mít na paměti, že v případě pojistné události propadá pojišťovně doposud naspořená suma. Z důvodu úspor na poplatcích a možnosti kontroly doporučuji sjednávat tyto produkty odděleně, sestavit si každou část na míru dle svých potřeb a rizikovou část pravidelně aktualizovat (ponižovat).

Nabídka portfolií IŽP je vzhledem k tržním možnostem značně limitovaná a klient tak podstupuje nemalé riziko nižší výkonnosti oproti dostupným alternativám. V průběhu let se investiční příležitosti mění a nic nevynahradí flexibilitu spojenou s možností přeskupovat své portfolio dle potřeby. Vázání svých investic na produkt, který s nimi vůbec nesouvisí (ŽP), značně zvyšuje celkové riziko. Čtete také: Konec investička v Čechách (i na Moravě)

Podíváme-li se na kapitálové a investiční životní pojištění z hlediska výnosnosti – rizikovosti – likvidity, zjišťujeme, že jde o produkt s výnosností velmi nízkou (vysoké a skryté poplatky), střední rizikovostí a velmi nízkou likviditou. Výnosnost se u KŽP pohybuje maximálně do výše TÚM. I v době bezprecedentně nízkých úrokových sazeb se na trhu najdou spořící produkty bank s úrokovou sazbou vyšší.

Efektivní úroková míra je u kapitálové životní pojistky vždy nižší než uváděná TÚM. Střední rizikovost vyplývá z přílišné složitosti a neprůhlednosti celého kapitálového životního pojištění. Také na rozdíl od bank neexistuje systém pojištění vkladů. Z pohledu likvidity jde o produkt neobyčejně nelikvidní. Předčasný výběr finančních prostředků je spojen s obrovskými náklady. Konkurenční produkty bank s vyšší úrokovou mírou než maximální TÚM nebývají zpravidla s delší splatností než 3 roky. Životní pojištění se naproti tomu sjednává na desítky let.

Jaký typ životního pojištění máte uzavřený?

[1] Částka, kterou pojišťovna vyplácí klientovi v případě předčasného vypovězení smlouvy.

skoleni_15_4

[2] Zaplacené pojistné snižuje základ daně z příjmu FO, je-li ve smlouvě sjednána výplata pojistného plnění až po 60 měsících od uzavření smlouvy a nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let. Maximální částka, kterou lze odečíst za zdaňovací období činí 12 000 Kč i v případě více smluv. Dále je daňově zvýhodněno pojistné, které hradí zaměstnavatel za své zaměstnance. Může si dát do nákladů pojistné do výše 24 000 Kč.

[3] JÍLEK, J. Akciové trhy a investování. Praha, 2009. Grada Publishing. 656 s.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor se dlouhodobě zajímá o ekonomii, především pak o makroekonomickou analýzu a moderní monetární politiku.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).