Vyvázali byste se ze systému sociálního pojištění?

GLOSA

Na nápad vyvázat se ze systému sociálního pojištění jste nás upozornili sami v diskusích o důchodové reformě například v článku Kdo bude veřejnosti „prodávat“ penzijní reformu a v článku Ministerstvo brání nový zákon:  Zametání chodníku vám nedovolí zapomenout pracovat o novém zákonu o zaměstnanosti.

Čtenář, který sám sebe nazval Nevolníkem, položil v diskusi filosofickou otázku:  Darovali byste státu 50 tis. Kč výměnou za to, že vaše děti nebudou součástí důchodového systému a budou osvobozeny od „všech zdanění“ v tomto směru?  Hned další čtenář Standa odpověděl, že by tato nabídka (pravděpodobně jako další z alternativ kromě důchodové reformy) byla ze strany státu nejvýhodnější.

Čtenář Gl. zase v souvislosti s novým zákonem o zaměstnanosti pokládá otázku jak je to s pojištěním: Neplatí se pojištění kvůli případnému vzniku pojistné události? (auta, bytu, zdraví, ztráty práce…) Jak je to v případě tohoto (sociálního – pozn. red.) pojištění? Odkazuje čtenář na příspěvek státní politiky zaměstnanosti, který platíme v rámci sociálního pojištění.
Pokud by byla pojistná událost ztráta práce, na výplatu plnění (tedy podpory v nezaměstnanosti – pozn. red.) mám přece nárok bez nějakých dalších podmínek. Nebo záleží na tom, co je ve smlouvě, resp. zákoně?

Platit nebo platit pojištění

Pokud by stát umožnil občanům odstřihnout se od tohoto systému, byl by sám proti sobě. Pro jistotu jsme se ale na tuto možnost zeptali na samotném ministerstvu práce a sociálních věcí. 

Systém sociálního pojištění je koncipován v zásadě jako povinný, avšak záleží na charakteru právního vztahu, který je na konkrétní činnosti uzavřen, zda sociálnímu pojištění podléhá, či nikoliv. Například dosud nepodléhají sociálnímu pojištění dohody o provedení práce nebo právní vztahy, kde je sjednána odměna, která nepřevyšuje 2000 měsíčně. V novele zákona, kterou projednává nyní Poslanecká sněmovna, je předložen návrh, aby i dohody o provedení práce, jestliže odměna za ně přesáhne částku 10 000 Kč, podléhaly sociálnímu pojištění, vysvětlil serveru Měšec.cz Petr Sulek z tiskového oddělení ministerstva. 

Právních vztahů, ze kterých nevyplývá povinnost platit sociální pojištění, se tento článek netýká. Takže odpověď je jednoznačná, vyvázat se ze systému není možné.

V případě, že by tuto možnost stát nabízel, byste tak neplatili sociální pojištění, ale na vás by bylo zajistit se na důchod a poradit si s příjmem během nemoci i mateřství.

Neplatící zaplatí ještě více

Co hrozí občanům, kteří by chtěli bojkotovat platby na sociální pojištění při stávajícím systému a bojovat tak s větrnými mlýny? Není toho málo.

Tak především ode dne, který bude následovat po dni splatnosti pojistného, začnete být penalizováni 0,05 % denně z dlužné částky až do dne úhrady.

Osoby povinné podat přehled o příjmech České správě sociálního zabezpečení by navíc při ignorování této povinnosti mohly dostat pokutu až 20 000 Kč. Při opakovaném nesplnění této povinnosti pak pokutu až 100 000 Kč.

Kromě toho pravděpodobně nedosáhnete potřebné doby pojištění a připravíte se tak o nárok o starobní, invalidní či pozůstalostní důchod.

Nárok nebudete mít později ani na podporu v nezaměstnanosti, protože tu může pobírat ten, kdo  získal v rozhodném období (§ 41 – tedy v posledních třech letech před zařazením do evidence ÚP) zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 12 měsíců.

OSVČ, které by neplatily ani nemocenské pojištění, by samozřejmě nemohly nárokovat ani dávky nemocenského pojištění.

Pokud navíc nějaký pojištěnec ignoruje soustavně své penále i závazky vůči státu, dočká se vymáhání dluhu soudní cestou, které je často předáno exekutorovi. Náklady tak vzrostou ještě o jeho odměnu a soudní poplatky. Možnosti exekuce jsou pak rozmanité. V bezpeční nebudou vaše peníze na účtech, mzda, důchod, sociální či nemocenské dávky a ani movité a nemovité věci, které se mohou zpeněžit prodejem.

Co by, kdyby…

Celá představa vyvázat se ze systému sociálního pojištění je v současných podmínkách jenom hra na to, co by, kdyby. Například zaměstnanec nemůže svému chlebodárci nařídit, aby za něj neodváděl sociální pojištění (ani z jeho mzdy ani zaměstnavatelův podíl). Zaměstnavatel sám by totiž byl za to, že neodvádí pojistné, sankcionován. Pokud by zaměstnavatel neodváděl sociální pojištění za sebe a za své zaměstnance, je potom povinen platit penále ve výši 0,05 % dlužné částky za každý kalendářní den, kdy dluh na pojistném trvá, vysvětlil serveru Sulek z Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV).

Za nesplnění povinností daných zákonem č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, v platném znění, lze uložit uvedené pokuty až do výše 20 000 Kč za každé jednotlivé nesplnění či porušení povinnosti a až do výše 100 000 Kč při opakovaném nesplnění či porušení povinnosti, a to jak zaměstnavateli tak i OSVČ, potvrdila serveru Měšec.cz stejné sankce pro zaměstnavatele i OSVČ Jana Buraňová z České správy sociálního zabezpečení.

Při stávajícím systému by si tak zaměstnavatel těžko přidělával práci s nepřizpůsobivým zaměstnancem a vyměnil ho za jiného. Takže ono samovyvázání by muselo být stejně pouze doménou OSVČ.

Pro a proti

Stát sám na možnost vyvázání se ze systému sociálního pojištění nikdy nepřistoupí, protože by přišel o velice podstatný zdroj příjmů. 

Příměr ke klasickému pojištění čtenáře Gl. je ale velice povedený a nutí k zamyšlení. V rámci komerčního pojištění následuje po pojistné události (většinou) plnění. Zde ale máte bohužel na druhé straně samotný stát, takže vyvázání se bude ta nejnevyvratitel­nější výluka. 

Je ale přece logické očekávat, že když přispíváme v rámci sociálního pojištění na státní politiku zaměstnanosti, budeme mít nárok na podporu a ne že většinu z nás nový zákon přinutí k tomu se nechat z evidence práce vyškrtnout, protože představa vykonávání veřejně prospěšných prací je prostě pod naši úroveň.

Navíc není jisté, zda konkrétně zákon o zaměstnanosti bude tak účinný, jak se zamýšlí. Ti, kteří nechtějí pracovat, mohou v rámci svých biologických a reprodukčních hranic plodit potomky podle libosti a sociální dávky pak jakous takous životní úroveň zajistí. Nikde navíc bohužel není psané, že necháte-li určité skupiny občanů bez příjmů, nezvýší se místo snahy pracovat jen kriminalita. 

Mince má ale i druhou stranu a můžeme doufat, že následovat budou povedenější opatření, která by svými důsledky cílila opravdu na ty, kteří to potřebují. Není totiž pochyb o tom, že nějaká opatření nutná jsou.

K samotné myšlence o vyvázání se ze systému sociálního pojištění je pak nutné uvést ještě jednu připomínku. Je jasné, že tato možnost je neprůchodná. V případě, že by na tuto možnost stát přistoupil a připravil se tak o významný příjem, budou vždy existovat lidé (jsme v Čechách, takže se dá předpokládat, že jich nebude málo), kteří v této možnosti uvidí pouze šanci, jak neplatit pojistné. Takže do systému přispívat nebudou, ale na důchod, případnou nemoc nebo ztrátu zaměstnání si prostředky nenašetří.

Stát pak bude bez příjmů a získá skupinu lidí, kteří nemají našetřeno na živobytí. Nechat je umírat na ulicích hlady ve špíně? Dřív, než by k tomu došlo, se stejně na scéně objeví populistická politická strana, která slíbí, že se postará. Z čeho? Z dluhů.

Nehledě na to, že vyvázání se ze systému by bylo ideální příležitostí právě pro ty, kteří na státu parazitují a takto by dostali ideální šanci to dělat ještě ve větší míře.